Ať mi nikdo neříká že ne

Pavel Dobeš

1:ČlF#mověk by se na tom světě nHmudil,
kdC#7yby bylo všechno, jak by chtF#měl,
v půl dvanácté ráno by se vzbHmudil
a pC#7ak by si hodinku poležF#mel.E 
*:NAaštěstí, jak bylo zjištěnH7o,
Eunudit se nikdo nemůžAe,C#7 
krF#7áva, jen si lehne na senH7o,
hmEyz ji začne bodat do kůžAe.
R:Je to takzvC#7aný odpočinF#mek aktivní
ve své pC#7odobě primitivnF#í:
kráva nervy ztrHatí,
C#7oháňkou se do much strefujF#e,
ty zvednou se a znovu vrHátí
a mC#7elodie se opakujF#me.
2:Člověk hlavně nadává na komáry
a trpí, když mu moli žerou šat,
když červotoč se zavrtá do almary
a housenky se slezou na salát.
*:Obdivujem roupy, co je táhne,
tady ještě jasno nemáme,
po čem jejich organismus prahne,
zatím ještě stále bádáme.
R:Zatím ještě stále bádáme,
zatím recept v ruce nemáme.
Zatím se pohodlně ztratí
tasemnice v našich útrobách,
i mandelinka v bramborové nati,
stejně jako myši v zásobách.
3:Jednou to tak bude zařízeno,
že se nikdo zdarma nenají,
parazitům bude odzvoněno,
už dnes je nikde rádi nemají.
R:Neboť člověku berou sílu, pijí krev,
probouzejí v něm hněv,
probouzejí v něm návaly zlosti,
ale až je člověk vyžene,
pracovních sil zas bude mít dosti,
ať mi nikdo neříká, že ne!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:21.199+00:00
Výsledky hledání: